v tom měkkém zraku teplý jas
ve třídě bílé, tam při černém stole
a struny v duši chvějí se zas!
Ty nedosněné sny a marné touhy mládí
ty vzala s ssebou řeka života
však obraz jeden teplo srdce hladí
a vzpomínky jej zdobí - po léta.
Už prvé stříbro učiteli milý
Vám tmavé vlasy prozáří
mně ze snů smělých střepy jenom zbyly
a čas už ryje ve tváři.
Jen obraz drahý v srdci mém
je navždy vyryt démantem !

Žádné komentáře:
Okomentovat